Kavárna Kovárna
Rating 4.9 (average of 57 opinions)
Vítáme Vás v naší kavárně Kovárně. Možná Vám první dojem napověděl, že se tu snažíme vytvořit trendy kavárnu, ve které se budeme pyšnit nejlepší kávou s nejkvalitnějšími zákusky, v příjemném prostředí, s dokonalou obsluhou – tím se ale chválí každá kavárna a přesto ne každou pak pochválí i zákazník.
Samozřejmě i pro nás by taková oprávněná chvála byla dobrým cílem naší cesty. Ale popravdě nás k tomu, co kolem sebe vidíte, dohnala naivní představa, že by bylo pěkné na chvíli zastavit čas, nebo v něm spíš ještě kousek couvnout a vrátit Vás na návštěvu k babičce. K té nemoderní, netechnické, neuspěchané, a někdy možná i trochu nedokonalé, a spočinout, když už ne v její náručí, tak alespoň v jejím křesle, zalistovat ve starých románech, časopisech, zahrát si karty, šachy, nebo jen tak civět z okna a poslouchat hudbu, či přemýšlet.
Co by však byla návštěva, a zvlášť u babičky, bez pohoštění! To si Vám tedy taky troufneme nabídnout, i když, to už si troufáme docela dost, protože nikdo z nás nedokáže tu Vaší babičku nahradit, i kdyby se, jak říkala ta naše, třeba rozkrájel … Jsme jenom mamky, babičky, dcery a kamarádky, které se budou, seč můžou snažit, abyste tu byli spokojení a po možná přílišném očekávání, odsud odcházeli alespoň se slovy: „Joo, nebylo to špatné.“
Omluvte tedy naše nervozitou rozklepané ruce, ne vždy naprosto dokonalé, zato s láskou pečené buchty, občas špatnou paměť a možná ne úplně 100%-ní způsob servírování … a připadejte si u nás a chovejte se jako u babičky …
Stáňa Machálková a spol.
P.S. Proč kavárna Kovárna a ne Babiččina kavárna? Jednak se mi druhý název zdá trochu infantilní a hlavně zase kousek couváme v čase: Víte, že kopečku, ve kterém stojí kavárna, se říká Švondrák? A víte proč? Protože od roku 1920 tady provozoval kovářské řemeslo mistr Švondr. A mně název napadl, když jsme na půdě původního domu, který jsme chtěli rekonstruovat, našli „Kalendář kovářů a podkovářů republiky Československé 1924“, do kterého si pan Švondr zapisoval zakázky – k vidění je s dalšími autentickými předměty tohoto domu ve skleníku mezi okny do ulice. Pokud si přejete nahlédnout, zda mistr pracoval pro někoho z Vašich předků, požádejte obsluhu. A pokud byste věděli něco z historie Švondráku, nebo měli dobové foto, prosím neváhejte a podělte se s námi.
My disponujeme pouze s jednou vzpomínkou na pana Švondra od ledečského pamětníka: „Na kovárnu si pamatuji. Majitelem byl pan Švondr (snad František). Proto Švondrák. Kupodivu to byl menší pán, ale uměl se ohánět. Pamatuji, jak se tam kovali koně. Ještě něco: před dílnou byl asi 1 metr dlouhý trámek a v něm pak vydlabaná úseč. Naplněna byla vodou. Když hospodář měl nové kolo k povozu, tak se tam dávala obruč ze železa. Ta se nahřála a navlékla. Posléze se vložila do té „úseče“, kde se syčením ochladila, aby dobře držela. Jako klucí jsme se tehdy divili, jak pan Švondr chodil v neděli do kostela. Míval černé šaty a klobouk. Obdivovali jsme, jak jistě nikoliv nové šaty se vyznačovaly neskutečně úzkými nohavicemi. Jistě se to za jeho mladých let nosilo. Za těch našich let měli soudruzi neustálé starosti, jak mládež nosí úzké nohavice. Kupodivu si tuto záležitost dodnes pamatuji. To je vše.“
Coffee Shop, Crêperie
Leave a comment